Pokračování devětadvacáté >>> Milý
deníčku, stále jsem ve fázi zkoumání parního hrnce a stále
s sebou ve vleku táhnu svou neforemnou, těžkou, svědící a už notně
se drolící nohu. Teda drolí se zatím jenom sádra, pokud mohu soudit. Včera
jsem opět najela na 2 koktejly denně. Často
(např. právě teď) mě bolí záda – to bude od té jednostranné
zátěže = sádry. Také jsem dost unavená, ráno někdy nemůžu ani
otevřít oči – to má zřejmě na svědomí ten náhlý výpadek
aktivního pohybu, nulové endorfiny a tak. Normálně bych se dokázala
vzpružit i jinak, třeba čtením knihy nebo učením, ale teď, protože
mám enormní nedostatek času i na věci kolem domácnosti, nevidím do
sundání sádry žádné řešení. Ale co, můžu třeba stříhat metr,
ne?
Pokud nesledujete deníček paní Ivy pravidelně, můžete si jej
přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde
>>