Pokračování devětatřicáté>>>Milý
deníčku, zase jsem o něco chytřejší. Prošla jsem
s Monikou záludnosti obchůdků se zdravou výživou a nechala si
vysvětlit záhadné pojmy jako např. seitan a miso. Druhý den v Praze
byl ve zcela jiném gardu. Ráno jsem si (na radu Moniky) připravila koktejl.
Vstávali jsme dost brzy, bylo třeba ještě nazdobit auta a protože jsme
spali u ženicha, čekala nás cesta za nevěstou přes půl Prahy. Nepodlehla jsem všeobecné panice a koktejl si vypila až
těsně před odjezdem. Manžel a děti ráno nesnídali (také nebylo tak
nějak co, ale předpokládala jsem, že u nevěsty bude) a s sebou
jsem nám všem vzala pouze jablko a pití (bylo dost horko už od rána).
U nevěsty bylo ale tak narváno, že bylo, myslím, docela úspěchem,
když se k ní do bytu dostal ženich. Na nás ostatní nezbylo ani místo,
ani občerstvení, což ovšem většině v tu dobu ještě vůbec
nevadilo. Jenže pak následovala opět úmorná cesta přes půl Prahy na
místo obřadu (za historickým vozem a nazdobeni jsme jeli max padesátkou).
Tam se hodinu čekalo (skluz + formality), téměř hodinu trval obřad a pak
asi 2 hodiny focení. To už téměř všem došla nejenom trpělivost, ale
i voda a chodili se občerstvovat přes ulici ze zámeckého parku do
restaurace ? opravdu bylo velké horko. Mé děti byly unavené, hladové,
žíznivé a protivné. Manžel ?jen? hladový. Takže když jsme asi
v 15 hodin dorazili na místo ?oběda?, všichni už se chovali ?jako
by od rána nejedli?. Já měla to štěstí, že jsem si předem objednala
místo svíčkové salát s kuřecím masem a ráno se posilnila
koktejlíčkem!
Pokud nesledujete deníček paní Ivy pravidelně, můžete si jej
přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde
>>