můj sladký život05.02.2006
NESNÁŠÍM ZUBAŘE (edit this)
- ?Tak děti, zítra jdeme na preventivní prohlídku k panu
zubaři, tak ráno moc nesnídejte a nezapomeňte si vyčistit pěkně
zoubky, ať si neuděláte ostudu!? ponouká nás paní učitelka den před
obávanou návštěvou nejneoblíbenějšího doktora.
?Vyčistila sis zuby?? zeptá se mě ráno mamka. ?Jasně, mami, nejsem už
malá holka,? vypnu hrdě svou devítiletou hruď.
Už ať to mám za sebou, začínám mít
pořádný hlad. Nic jsem totiž kvůli zubařovi nesnídala. Kdy už přijdu na
řadu? ?Tak pojď, holčičko,? vyzve mě milá sestřička. Moc se mi tam
nechce, ale vidina, že se už brzo budu moci najíst mě osmělí. ?Aaaa, tady
to vypadá na zkažený zoubek,? zkoumá zubař pečlivě každou skulinku mého
chrupu. Proboha, jen to ne! Kaz! Jenže to už se rozezvučí děsivý zvuk
zubní vrtačky?. ?A teď aspoň dvě hodiny nekousat!? nakáže
sestřička přísně a vystrčí mě ze dveří. ?Bolí to?? špitne Klárka,
kterou to teprve čeká. ?Ále, vůbec ne,? mávnu rukou. Mnohem víc mě
tíží něco jiného. Svačina. Ta houska s máslem, šunkou a sýrem, na
kterou se mi už teď sbíhají sliny, ale do níž si kousnu nejdříve za dvě
hodiny! Nesnáším zubaře!