Žijeme proto, abychom jedli? Nebo jíme proto, abychom žili? Zajímá vás, jak to mám já? O dietách, nešvarech, strastech i slastech života kolem stolu s trochou nadsázky. A až vás příště bude honit mlsná, ochutnejte trochu humoru. Zaručeně po něm nepřiberete! Vaše Valerie

?Miláčku, co kdybychom si dneska uvařili něco netradičního?? navrhuji opatrně svému příteli. Je to už nějaký ten pátek, co se pokouším o zdravější životní styl, takže se pokouším do svého jídelníčku zařazovat jídla, která mi dosud nebyla známa ani podle jména. A musím říct, že mě to docela baví a co si připravím mi většinou chutná. Ne tak mému miláčkovi. No vlastně já ještě nevím, zda mu to chutná? Odmítl mi mou ?zdravou stravu? dřív, než jsem mu mohla vylíčit, že zdravé jídlo se může občas rovnat chutnému? Když se dobře připraví? ?No a to ty neumíš, nikdy jsi to nedělala?? odbyl mě, když jsem to na něj zkusila poprvé a vytáhl z ledničky pochoutkový salát s majonézou a čtyři čerstvé rohlíky. ?Hm,? pokrčila jsem rameny a vzala jsem si salát taky. Jenže to bylo tehdy. Před šmakounem. Ptáte se co to je? To je úžasný vynález, na který jsem natrefila dokonce v naší delvitě. Rostlinná bílkovina? a přitom to vypadá jako kousek bílého masíčka? a když se dobře ochutí, tak to může tak trochu jako jemné masíčko chutnat. Já to poslední dobou míchám do všeho? Takže to zkusím i dneska do toho zeleninového rizota? Uvidíme. ?Tak jak ti chutná?? ptám se, když už chvíli hodujeme u stolu. ?Je to dobrý, moc dobrý, dobře že jsi dala na mě a dala do toho tvého zdravého rizota taky kousek masa. Mňam?? pochvaluje si Petr. ?No víš, ono to tak docela není maso?? překvapím ho a tak trochu provinile vytáhnu prázdný obal od šmakouna. A čekám, co přijde. Rozzlobí se? Petr se ale namísto toho začne smát. ?Já vím, Val, já ti chtěl jen udělat radost a prokázat dobrou vůli? Jednou za čas by to šlo?? ?No to je bezva!? zajásám, ale brzy se vrátím zase zpátky na zem, když Petr odstrčí nedojedený talíř a řekne: ?No a teď už bych si konečně dal něco pořádného!?